Mnoho a mnoho let jsem dvakrát i čtyřikrát týdně otevírala dveře bystřické „ZUŠky“. Buď jsem běžela na hodiny klavíru, cimbálu nebo do výtvarky. Letos na jaře jsem se po pěti letech do své umělecké alma mater znovu vrátila, když mě moje bývalá paní učitelka požádala, abych letošním absolventům vyfotila absolventské portréty na tablo. Vytáhla jsem proto muzikanty ze školy do zámku. To je můj oblíbený ateliér. No, a takhle to dopadlo…